Péče o duševní zdraví zahrnuje uplatňování preventivních zásad, které pomáhají udržovat jak tělesné, tak duševní zdraví. Duševní hygiena má zcela zásadní význam pro zdravý a plnohodnotný život každého člověka. Její nedílnou součástí je vedle pasivní relaxace i tzv. aktivní odpočinek. Základní formou aktivního odpočinku je pohybová aktivita (rekreační sport, tanec, turistika, cvičení), která zlepšuje krevní oběh, dýchání i činnost nervové soustavy. Druhou základní formou je aktivní duševní činnost, někdy označovaná též jako mozkový jogging. Pravidelné procvičování mozku působí zejména proti nežádoucímu zhoršování paměťových funkcí a zlepšuje duševní svěžest.

V této oblasti sehrává vysoce pozitivní roli luštění křížovek. Je to totiž syntetická činnost, která nejen procvičuje paměť, ale zlepšuje i kombinační, vybavovací a orientační schopnosti, postřeh, rychlost uvažování, přesnost, důkladnost a vytrvalost, smysl pro řád – tedy velmi žádoucí aspekty zdravého života.

Lidé, kteří se dožili vysokého věku, často uvádějí, že mimo jiné rádi luštili křížovky a tím se udržovali v duševní formě a svěžesti. Křížovky tak svým skromným, leč nezanedbatelným podílem mohou přispívat ke kvalitě života. Zásadu, že mozek je třeba trvale trénovat, křížovky, ale také klasické slovní hádanky, splňují beze zbytku. 

Už Cicero prohlásil, že „paměť slábne, pokud ji necvičíš“. A křížovky paměť procvičují dokonale. Podobně slavný sochař Josef Václav Myslbek připomínal svým žákům, že „k bystření myšlenky velice dobré jsou hádanky, rébusy apod.“ A křížovka je přece jeden z druhů hádankářských úloh. Není pochyb o tom, že křížovky tříbí úsudek, soustřeďují pozornost, cvičí vytrvalost, bystří paměť. Vzhledem k tomu, že obsahují výrazy ze všech možných oborů, pomáhají rozšiřovat všeobecné znalosti. Mnohdy inspirují luštitele k tomu, aby otevřel slovník, encyklopedii, mapu, naučnou knihu či internet. Luštění křížovek, ale i například také čtení nebo hraní karet, může u pacientů trpících demencí zpomalovat rychlou ztrátu paměti, která je typická pro obávanou Alzheimerovu chorobu.

Již v roce 2003 američtí vědci zveřejnili v New England Journal of Medicine odbornou studii, podle níž starší lidé, kteří často čtou, luští křížovky, tančí, hrají na hudební nástroj, nebo hrají společenské hry, omezují riziko Alzheimerovy choroby a dalších forem demence skoro o dvě třetiny. Studie je tak další z řady prací, které podporují teorii zdůrazňující význam mozkové aktivity pro zachování duševní svěžesti. Neurolog dr. Joe Verghese a jeho kolegové z lékařské fakulty Alberta Einsteina v Bronxu sledovali 469 starších dobrovolníků po dobu více než 20 let. V úvahu vzali pouze ty, u nichž se žádné příznaky demence neprojevily alespoň sedm let po začátku experimentu. Studie ukázala mimo jiné to, že u dobrovolníků, kteří luštili křížovky čtyřikrát týdně, bylo riziko demence téměř poloviční ve srovnání s těmi, kdo tak činili jen jednou za týden. Podle dr. Vergheseho může intenzita duševních aktivit riziko demence ovlivnit. Jeho tým se domnívá, že duševní činnost možná přímo zpomaluje procesy vedoucí k demenci, nebo vytváří větší rezervoár mozkových buněk, které má posléze pacient k dispozici, když začnou degenerativní procesy. Je však nepochybné, že další výzkum v této oblasti je žádoucí.

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) na svých webových stránkách uvádí: „Alzheimerova choroba nám postupně snižuje duševní schopnosti, ale kdo nezahálí – třeba luští křížovky, čte, udržuje intenzivní kontakty s ostatními lidmi a podobně – do značné míry postup nemoci zpomalí.“ Pro odvrácení či oddálení demence AIFP proto mimo jiné doporučuje: „udržovat společenské kontakty, luštit křížovky, řešit hlavolamy, hrát deskové hry, poslouchat mluvené slovo, hrát na hudební nástroj, procvičovat cizí jazyk – zkrátka posilovat mozek.“

Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging ústy své předsedkyně Dany Steinové upozorňuje, že přibližně každý druhý člověk nad padesát let má problémy s pamětí. Podle Steinové se však zapomnětlivost netýká jen seniorů: „Problémy s pamětí začínají mít lidé až nad 25 let, kdy je ukončený vývoj mozku. Potíže se akumulují a zhruba mezi padesátkou a šedesátkou začínají být nepřehlédnutelné.“ Steinová přirovnává mozek ke svalu, který je nutné trénovat.

Odborníci na paměť odhadují, že 50 % všech lidí po šedesátce je postiženo tzv. věkem ovlivněným zhoršením paměti. Po sedmdesátce tento počet stoupá na 70 %. Docent MUDr. Jakub Hort, Ph.D. z Neurologické kliniky FN Motol k tomu poznamenává: „Pravdou však je, že pokud jde o paměť a její fungování, máme svůj osud víceméně ve svých rukou.“ Pro paměť totiž platí něco podobného, co pro svaly: když je používáme a posilujeme, jsou silné, když je nepoužíváme, atrofují a zmenšují se. „Na buněčné úrovni je totiž tvorba paměťové stopy doprovázena změnou tvaru zakončení nervových buněk s tvorbou nových bílkovin. Tento proces je možný v každém věku, a i během onemocnění, ačkoli je zde významně omezen. Používáním a trénováním nervových zakončení udržujeme celý systém plasticity mozku v dobré kondici. Platí proto, že používáním a trénováním paměti si vytváříme rezervu pro případné onemocnění v budoucnu,“ konstatuje doktor Hort a pokračuje:

Z uvedených důvodů kladou odborníci velký důraz na neustálé procvičování paměti. V praxi to znamená zajímat se aktivně o své okolí a část, řešit například sudoku, luštit křížovky, hrát šachy, bridž, učit se novým věcem.

Není bez zajímavosti, že pěstování volnočasových aktivit, včetně luštění křížovek, hádanek, sudoku a kvizů, patří podle sociologů k prvkům rozvíjení sociálních kompetencí manažerů. Jde o jednu z forem či technik tzv. selfmanagementu. A to je další důvod, proč stojí za to se křížovkami a hádankami zabývat.